OK

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie. Více informací

Britské historické drama Sufražetka, které bylo na sklonku roku 2015 vnímáno jako žhavý kandidát na blížící se udílení cen Oscar, se v našich kinech objevilo jen krátce a sklidilo velmi rozporuplnou kritiku.

Je samozřejmě otázka, co a jak vnímala česká veřejnost a co a jak vnímá veřejnost britská. Film totiž připomíná víc než sto let staré události, které vedly před začátkem první světové války britské ženy k tomu, aby začaly usilovat o volební práva a zrovnoprávnění žen ve společnosti. Film se soustředí v podstatě na jakýsi ilustrativní (a možná snad i trochu křečovitě a šablonovitě koncipovaný) příběh jedné z nich – pradleny (Carey Mulligan), která od útlého dětství dřela v městské prádelně, byla zneužívána svým nadřízeným, žije ve spořádaném manželství, má dítě a postupně podléhá myšlence rovnoprávnosti. Protože se sama zapojí do nelehké cesty sufražetek – jejímiž formami jsou v této fázi a v extrémním křídle radikalizovaných, zneužívaných a poddaných žen boje za svobodu různé drastické kroky rozbíjením výloh počínaje, přes nástrahy výbušnin na veřejných prostranstvích, demonstrace, slyšení v parlamentu a podobně (zcela ve smyslu jedné z jejích výpovědí znějící asi takto: muži nechtějí poslouchat jiný jazyk, než kterým sami mluví, tj. jazyk války a boje) a je později zatčena, manžel se jí zřekne a jejich syna nakonec z nouze poskytne k adopci. Zde se ve filmu objeví druhá zásadní rovina – pokud je teda ta první přece jen příliš tvrdá a nebudí žádný soucit, pak snad druhá linie – nulové právo ženy rozhodovat ve věcech manželství a mateřství, resp. v oblasti práva na vlastní dítě, ve věcech zneužívání, ve věcech osobní svobody je silnou a významnou sondou do uvažování doby.

Snímek Sarah Gavron je určitě zajímavý i stylem a způsobem vyprávění, nesoustředí se jen na hlavní postavu a nevypráví prakticky celý její příběh, zrání hlavní postavy se děje na pozadí historických událostí a společenských souvislostí i na základě policejních výpovědí, na nichž část děje rovněž stojí. Možná tedy film nepatří mezi líbivě vyprávěné události o dějinných souvislostech, přesto patří k prvním pokusům o objasnění dějů souvisejících s emancipací ženy, včetně jejího měnícího se postavení ve společnosti a jejích dnešních možností. Do kontextu dnešního diváka vnáší opravdu silné vjemy související s poznáním, že ještě před sto lety (a nebo spíše teprve před sto lety?) začaly ženy prosazovat své právo na svobodu, včetně svobodné volby a přestaly být vnímány jen jako objekty, jež je třeba zkrotit, podřídit a manipulovat.

 

Suffragette

Velká Británie, 10 min, 2015

Režie: Sarah Gavron

Scénář: Abi Morgan

 

Andrea Jochmanová
postmaster@zneklidu.cz

inPage.cz - webové stránky, doména a webhosting snadno.