OK

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie. Více informací

České hory v červnu? Jen pro dobrodruhy

Jistě, titulek je trochu nadsázka, ale pokud se vydáte na české hory mimo sezónu a mimo víkend, a ještě s dětmi, počítejte s nedostatky ve službách pro turisty. Čekají vás sympaticky nepřelidněné horské cesty a lesy, prázdné silnice, ale také častá cedule zavřeno či mimo provoz. Možná vás vezme na milost nějaký penzion, který zrovna hostí školu či školku v přírodě, a tak vám na talíř také něco přidělí... Pokud si nekoupíte pobyt s polo či plnou penzí, spoléhejte raději na své kuchařské dovednosti a zásobujte se sami, jinak vám bude asi často kručet v břiše.

Kdybych tu byla sama, brouzdám se lesem, možná sbírám houby, jen tak si užívám hory déšť nedéšť, protože v okolí Rokytnice, zvlášť Paseky nad Jizerou, Příchovice, Františkov či Benecko, jsou místa opravdu krásná – poklidná, čistá a mírumilovná. Ale jsem tu s dětmi, dvěma vskutku čilými a velmi zvídavými tvory ve věku necelých tří let. Kdo má doma podobné štěstí, ví, že to není jen tak, zaměstnat vhodnou činností takové dva mravence pracanty. Pokud je příznivé počasí, stačí dětem pěkný les borůvkami nebo vhodný a hlavně oplocený pozemek s pískovištěm, houpačkou a skluzavkou, ale co když prší?

Skvostné lesy a stráně nad chátrající textilkou

Rokytnice samotná mnoho zábavy nenabízí, popravdě nenabízí téměř nic... V„centru“ města, kterému dominuje vysokánský komín již nefungující polorozpadlé textilky, která byla součástí plánu na proměnu v relaxační a nákupní centrum, zatím však stojí netknuta, najdete téměř nepřetržitě otevřené Tesco a pár obchůdků, které ale mimo sezónu mají většinou spíš zavřeno. Mezi místními rodiči má dobrou pověst Modrý penzion, kde svůj prostor najdou i děti pro své lumpárny. Osobní zkušenost bohužel nepředám, jelikož byl v době našeho pobytu zavřený. Apartmánů a penzionů je zde nepřeberně, doporučuji však vybírat zejména z těch na okraji města – klidnou polohu bez projíždějících aut a blízkost lesa oceníte. Ideálně u lanovky na Horní domky (tedy Skiareál Spartak), kde jsme se ubytovali my, lanovka je v provozu celoročně a je zde půjčovna kol, motokol a koloběžek (ale opět s omezeným provozem). Pokud máte děti vyskytující se ještě často v kočárku, vypravte se na jednu z nenáročných stezek okolo Rokytnice, např. Okolo Rokytnice, která nabízí krásné výhledy na rokytnické okolí. Cestou můžete potkat třeba i sekáče s kosou, jak zaučuje svého mladého syna, nastupujícího sekáče. Pasoucí se ovce a kozy jsou samozřejmostí, přežvykující lamy už také pomalu domácní.

Babylonské bloudění v libereckém aquaparku

Pokud tedy prší a vodu si chcete užívat spíše v teple, zkuste liberecký Babylon. Je pravděpodobné, že v době svého vzniku (2000) byl liberecký auquapark Babylon nejlepším a nejmodernějším českým aquaparkem. Nicméně dnes už na jedničku stačit nebude... Ačkoliv se toto věhlasné Centrum Liberec zdá být ideální prostorem pro trávení volného času, uvažte, že pod jednou střechou tady najdete aquapark, Iqpark, Lunapark, bowling, laser game, 4D kino a já nevím, co ještě, je to přesto jen prosklenný svět plný „lákadel“ pro malé i velké, svět, kterého se brzy přesytíte. Samotný aquapark mě nepříjemně překvapil malými rozměry, nepřehledností a nedostatkem denního světla (fotografie je propagační, takhle osvětlenou scénu zde rozhodně neuvidíte). Tvoří ho několik menších bazénů, řekněme lagun, propojených důmyslnými kanály, ve kterých by se možná dalo i zabloudit, zejména v tmavší části, osvětlené jen velmi chabě – zřejmě pro efekt intimní atmosféry. Nechybí tobogány a skluzavky, včetně divokého modrého trychtýře, ze kterého jsem neviděla nikoho vypadnout, ale zřejmě jen náhoda. Sauna je hodně skromná a prostředí v saunovém světě, jak je zde až nepatřičně pojmenován, není zrovna příjemné. Jedna vířivka byla mimo provoz a druhá tedy praskala ve švech... Pro cachtání malých dětí je zde jen jedno malé brouzdaliště, ve velkém provozu to kapacitně nemůže stačit. Musím se přiznat, že nejsem nadšenec podobných vodních světů, jsem spíše plavec do přírodních koupališť a plaveckých bazénů, ale jako rodič zároveň dokážu ocenit, když si moje děti spokojeně a bezpečně užívají vodu. A tady si ji koneckonců také užili.

Ostatní atrakce v libereckém centru si také vyzkoušejte, oblíbený je IQPARK, kde se vyřádí více generací. Pokud už vás nic nebude bavit, můžete se vydat směrem k obchůdkům v atriu, kde pravděpodobně utratíte zbývající korunky, které z vás nevytáhly děti. Abych nezapomněla, mějte připravené dvacky do šatních skříněk, jelikož jsou malé, budete jich potřebovat zřejmě několik.

Kde má porodnici krteček?

V horské obci Jiřetín pod Bukovou se skrývá nenapádná Detoa, výrobna dřevěných hraček, jejíž historie sahá až do roku 1908, kdy ji založil Johann Schowanek. Továrna nejdřív vyráběla dřevěné perle, knoflíky a jiné drobné soustružené dílky. V roce 1927 zde začaly rodit i dřevěné hračky, které firmu, dá se říct, proslavily. Továrna vyrábí i nadále převážně hračky, a zejména zakázková výroba kompononetů pro německého výrobce her, přestavuje zhruba 80% produkce firmy. Detoa je k návštěvníkům přátelská, pořádá exkurze do výroby, organizuje dílničky, kde si může vaše dítě slepit z komponentů vlastní hračku a vás nechá posedět v místní kavárně - možná. Nutno podotknout, že návštěva výrobních hal je zajímavá, ale spíše pro starší děti a dospělé, ty nejmenší ocení až samotný závěr exkurze, která trvá asi hodinu, kde si mohou pohrát s dřevěným hracím ponkem. Pokud budou vaše ratolesti trochu klidnější a nebudou mít tendenci ujímat se poloautomatových či automatových strojů, možná se dozvíte i to, že autor Krtečka Zdeněk Miler svou nejpopulárnější postavičku pustil do výroby jen pod podmínkou, že oči budou malovány jen a jen ručně. Je tak zachovaná Krtkova jedinečnost, není to však ani zdaleka jediná věc malovaná ručně, je jich celá řada. Ruční malování v této podobě příliš tvůrčí není, náročné však ano, zvlášť pokud už třetí týden zdobíte třeba berušku... Ve firemní prodejně pak většina rodičů zakoupí nějakou hračku – všechny jsou dřevěné a krásné. Co mě zaraží je nepřítomnost dětského koutku či malé herničky. Právě tady by byla více než náležitá.

Hucul farma v božské krajině

Pokud už vás slunce vzalo na milost nebo alespoň neprší, vyjeďte si s dětmi na Janovu horu do Vítkovic. Uprostřed krásné krajiny (až 1100 mnm) s nádhernými výhledy na krkonošské hřebeny se před vámi rozevře Hucul farma, kde se pokojně pasou koně a flegmaticky přežvykují kozy. Nejen, že můžete své dítko vysadit na koníka, ale můžete si také dát kávu (či něco většího pokud tu nejste mimo sezónu jako my) a nechat prcka popelit kolem či v ohradě s kozami a originálním hřištěm z opracovaných stromů. Kozy jsou přátelské a zvyklé na dětskou společnost – a ta je zbožňuje!

Pusa od borůvek a bramboračka plná hub

Nemáte-li dostatečný proviant nebo jste nepotkali otevřenou občerstvovnu, můžete si zajet do nedalekého Benecka. Třeba na bramboračku či steak do hotelu Skalka, což je jeden z mála funkčních podniků i v nesezónních měsících a potěší dětským výběhem - hříštěm a velmi dobrou kuchyní. Potom už zbývá jen vyjít směrem na Jindrovu kapli a bavit se hrami, které budete na cestě potkávat. Nebo vejít do krásného čistého lesa se vzrostlými stromy, kde kromě borůvek a hub jsou také klacíky, kůry stromů, mech a šišky – ideální prvky pro stavbu domečků a „ohýnků“. A nikdy nekončící zábava může začít... České hory jsou krásné pořád, je jedno, kdy se sem vypravíte, určitě si užijete jejich proměnlivé počasí, milá panoramata, upravené stezky, českou dobrou kuchyni (i to se zlepšuje) a nezaměnitelnou vůni lesa. Je ale škoda, že i v druhé polovině června se musí turista pídit po základních službách jako po zlatém pokladu.

A červnové fialové borůvky chutnaly výtečně!

Markéta Havelková
postmaster@zneklidu.cz

Přidat komentář

inPage.cz - webové stránky, doména a webhosting snadno.