OK

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie. Více informací

Kostka je nadupaná nápady, občas ale ztrácí dech

Inscenace Cube je autorský projekt, který vychází z programové řady LaternaLAB – laboratoře určené k výzkumu možností, jaké Laterna magika jako druh divadla nabízí. Tvůrci tak dostávají možnost vyzkoušet si nové postupy a uplatnit nové nápady, které mohou už v samotném procesu sdílet s diváky. Na nové inscenaci se podílí choreografové Štěpán Pechar a David Stránský a jako režisér vedoucí uměleckého souboru Laterny magiky Pavel Knolle. Za hudbou stojí skladatel a muzikant Jan Šikl. Na jevišti doslova září osmička tanečníků: Pavlína Červíčková, Zuzana Herényiová,Tereza Chábová, Alexandr Sadirov, Adam Sojka, Viktor Svidró, Eva Zápotocká a Libor Kettner.

Cube nepřichází na jeviště jako hotový produkt, ale jako vyvíjející se projekt, jehož výslednou podobu (dá-li se to tak říct) ovlivní svým způsobem i divák sám. Ten má možnost se i aktivně zapojit: po každém představení Cube následuje diskuse s tvůrci, kteří tak mohou více osvětlit svůj záměr.

Choreografie je energická a nápaditá

Ten totiž nemusí být tak zcela jasný a většině diváků pravděpodobně po skončení představení zavládne v hlavě tak trochu zmatek. Lehce odrazující je už zdlouhavé intro, a takových chvilek následuje v dalších minutách více, ale pokud to budete vnímat jako druh meditace a ponoříte se do „děje“, dostanete řádnou porci „čisté“, fascinující a nápadité choreografie. Ale nápadů je pro tak krátké představení trochu moc, takže i přes skvělé výkony tanečníků a působivé efekty je celek trochu nesourodý.

Tvůrci v Cube pracují rovnoměrným způsobem s choreografií, hudbou a scénografií, využívají projekce a mapping. Setkáváme se tedy s tím, na co jsme u Laterny zvyklí. Technologie se však posouvá ještě dál – vizuální iluze je téměř dokonalá. Dokonce není vždy snadné rozeznat, kdy se jedná o předtočený záběr a kdy o přímou projekci. Důležitým motivem je hra s prostorem, která je inspirovaná krychlí. Tento jednoduchý a variabilní prvek se stal jádrem výtvarného řešení prostoru a projekcí.

Milostný příběh jako návnada?

Každý z obrazů inscenace vychází z tohoto základu, přesto jako by se jednotlivé scény míjely - chybí linka, která by je stmelila. Jako vějička se divákovi nabízí jeden milostný příběh, který sice vnáší do sálu smích či úsměv, ale celkově je etuda spíše banální a v kontextu s ostatními neepickými částmi značně matoucí. Nejsem si jistá, proč se k této koncepci tvůrci přiklonili. Možná měli obavu, že diváci potřebují nit příběhu, aby se měli čeho chytit? Tato epizoda nijak nepropojuje ostatní obrazy inscenace, které jsou založeny na práci s prostorem a iluzí, aby se tak naplno rozehrála divákova imaginace. Tedy mohla by víc, kdyby jednotlivé prvky, nápady a motivy inscenační tým lépe propracoval a propojil.

Většinu času se v Cube nacházíme v abstraktní rovině, světelnou hru dále rozehrává tanec a tanečníky doplňuje hra světel a stínů. Představení skvěle využívá kombinace živého tanečníka a digitální či filmové projekce. Tanečníci Laterny magiky zde ze sebe dostávají maximum, zejména závěrečná velmi dynamická scéna je doslova nadupaná energií i nápady, až se místy tají dech. Inscenace ho však občas ztrácí…

Možná je toho příliš mnoho, co má divák za jeden večer vstřebat. Je zřejmé, že se sešli tři tvůrci, tři silné osobnosti, z nichž každá chce vtisknout inscenaci něco nového, originálního a mimořádného, a tím může celek nakonec trochu utrpět. Jak jsem však předznamenala na začátku, inscenace Cube je work in progress, vyvíjí se před našimi zraky, roste a nabírá svůj tvar. Jsem si jistá, že svou „finální“ podobu teprve najde.

Laterna magika: Cube, oficiální premiéra 23.března 2017.

Markéta Havelková
postmaster@zneklidu.cz

inPage.cz - webové stránky, doména a webhosting snadno.