OK

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie. Více informací

Muži, kteří nemají ženy vypráví o strachu z osamění

Vydavatelství Odeon vydalo loni sedm povídek japonského autora Haruki Murakamiho, které spojuje jedno téma. Nejasné odchody jejich životních lásek, ale i náhodných známosti.

Muži, kteří nemají ženy vypráví o nezodpovězených otázkách, nejasných odchodech, nemožnosti poznání i nekonečném osamění. Nedohlédneme ani na dno sebe sama, natož abychom mohli pochopit a opravdu poznat svého partnera, míní Murakamiho hlavní hrdinové sžírání strachem z osamění.

Nejnovější povídky a staré inspirace

Povídková kniha představuje zatím to poslední, co z pera Haruki Murakami vzešlo. Úplně nejnovější je pak povídka poslední, která dala celé sbírce název a kterou Murakami odkazuje na stejnojmennou sbírku Ernsta Hemingwaye z roku 1927. Nevěra, potrat, smrt a strach silných mužů, stále tatáž témata, i když v jiné době a na jiném místě. 

Hemigwayem to však celé nekončí. V žádném Murakamim přece nesmí chybět alespoň kousek Kafky.

Povídka Zamilovaný Samsa o broukovi, který se přemění v muže a učí se milovat, v japonské verzi knihy původně nebyla, v Evropě Řehoř Samsa nechybí v žádném překladu. A nemá to v tom lidském světě vůbec jednoduché.

Přestože první žena, kterou spatří, ho vzruší a tudíž v ní vidí hlavně sexuální objekt, sám se ve svých pocitech vůbec nevyzná a chce s ženou pouze mluvit, opět se setkat. „Žádné jebání“, jak několikrát namítne žena.

„Někdy ztratit jednu ženu, znamená ztratit všechny.“ Muži, kteří nemají ženy

Knize ani tentokrát nechybí hudební doprovod, vlastně by jen stačilo přiložit playlist, zapnout přehrávač a atmosféra by ještě o poznání zhoustla, což je jasně patrné v povídce Kino. Manžel nevěrné ženy zde utíká od reality na venkov, kde začne provozovat malý bar. Hudba hraje, kočka se ztratí, hadi před domem nevěští nic dobrého a tajemný muž nabádá Kina k odchodu. A vše ukazuje na to, že tudy cesta nevede a že se ztrátou milované osoby je třeba se nejdříve vyrovnat.

Bezcitné ženy a odevzdaní muži

Ze všeho nejtragičtěji však končí povídka Nezávislý orgán, kde láska vede k fatálnímu konci. Není to láska tradiční, ale vztah milostný, který se zkušenému „milovníkovi“ vymkne z rukou. Jako lékař věří v existenci nějakého nezávislého orgánu, který ženám umožňuje lhát a tudíž zraňovat. V jeho případě smrtelně. 

Ženy jsou tak v Murakamiho povídkách vykresleny jako bezcitné, tajemné, naplňující své touhy v milostných vztazích s muži, kteří nakonec s ledovým, či zenovým klidem přijímají věci kolem sebe jako dané. Muži se bojí osamění, ztráty, ale nesnaží se svůj vnitřní svět konfrontovat s tím vnějším. Hledají odpovědi, ale již předem jsou smířeni s tím, že poznání je nemožné.

Vše tak jasně vystihuje Habara s povídky Šehrezáda, který se obává, že svoji milenku a vypravěčku jednoho dne ztratí, což je nevyhnutelné a on zůstane pouze „trosečníkem na opuštěném ostrově“. Jako my všichni.

Nezapomeňte na Hon na ovci

Povídkový soubor Muži, kteří nemají ženy nejúspěšnějšího japonského autora Haruki Murakamiho vydalo nakladatelství Odeon v edici Světová knihovna loni a jen pár měsíců na to přišlo také s románem. Dalo by se říct, že jde o tradiční Muramakiho střídání žánrů. Tentokrát se ale na pultech českých knihkupectví objevila kniha Hon na ovci, která v Japonsku vyšla již v roce 1982. Takže žádná novinka.

A co můžete očekávat? Text méně uhlazený, větší zkratkovitost, přetrhaný sled událostí, ale přitom již prvotřídní japonské tajemno spojené se zásadními otázkami mezilidských vztahů a existenciálními otázkami bytí. Kniha, která určitě stojí za přečtení.

Haruki Murakami: Muži, kteří nemají ženy
Odeon, edice Světová knihovna, 2015
Překlad: Klára Macúchová

Lenka Málková 
postmaster@zneklidu.cz

inPage.cz - webové stránky, doména a webhosting snadno.